Obec Košátky - Oficiální web  

Z historie

Ves Košátky je prvně písemnými prameny doložena k roku 1365. Tehdy jeden z příslušníků hornoslivenské nižší šlechty Žibrid ze Slivence prodal poplužní dvůr s tvrzí, rolemi, lukami, lesy a mlýnem Petrovi Krabicovi z Weitmile.

Touto koupí byly Košátky včleněny do vznikající majetkové državy bratří Weitmilů, kteří ve zdejším regionu po celou druhou polovinu 14. století vytvářeli majetkovou základnu svého rodu.

Zdali byla původní košátecká tvrz předchůdkyní dnešního zámku, nebo stála kdesi ve Starých Košátkách, jak praví místní tradice nelze na základě dochovaných pramenů určit.

Dědicem celého rodinného jmění se po Petrovi stal jeho syn Zikmund Krabice z Weitmile, který poprvé v roce 1421 vystupuje s predikátem „z Košátek“.

Po skončení husitských válek se nástupcem Zikmunda z Weitmile stal Jan Košátecký z Weitmile. Do dějin vsi se zapsal tím, že na místě dnešního zámku vystavěl novou gotickou tvrz, z níž se do dnešních dnů zachovala mohutná hranolová věž. Východně od tvrze s poplužním dvorem postupně vyrůstala stavení vrchnostenských provozů, panské čeledi a řemeslníků. Tato část byla již na konci 15. století zvána Novými Košátkami, zatímco původní ves na svazích nad potokem slula Starými Košátkami.

Velké změny nastaly v Košátkách ve druhé polovině 16. století, když tehdejší majitel Jáchym Novohradský z Kolovrat na místě tvrze vystavěl nový renesanční zámecký komplex. V roce 1627 měly Staré Košátky 6 chalupnických usedlostí, v Nových Košátkách byla tehdy pouze vrchnostenská stavení. Nové poddanské stavby v obou částech obcí začaly vyrůstat až v první polovině 18. století. V roce 1842, tedy v době vyhotovení stabilního katastru, měly obě části vsi 24 popisných čísel.

Jak se obec nazývala v průběhu své historie:

-          rok 1365 se ves nazývala Košátky, roku 1505 se jmenovala Staré Košátky, roku 1627 Staré Košátka, roku 1726 Nové Košátka, a konečně od roku 1921 se opět nazývá pouze Košátky.

Doba nedávno minulá a současnost

Na počátku 20. století byla většina obyvatelstva zaměstnána v zemědělství, ve spojení s vedlejší řemeslnickou prací. Na slunečných teplých svazích se dobře dařilo ovocným stromům, dokonce i pomístní názvy Vinice nebo Na Vinici připomínají původní účel těchto pozemků. Na pěstování vína upomíná také Vinárna, později hájovna, bývalá lisovna hroznů, k níž přiléhaly ve svahu vyhloubené viniční sklepy. Poté co vinice zanikla, byl svah osázen třešněmi a postupně zalesněn.

V roce 1865 byla slavnostně zahájena železniční doprava z Prahy směrem do Turnova, a v Košátkách byla zřízena zastávka, její budova byla postavena nákladem 42 000 Kč až v roce 1922.

Po vzniku Československé republiky v roce 1919, byl přijat zákon o pozemkové reformě. V této době došlo ke změně majitele velkostatku, když jej Alexandr Kolovrat Krakovský prodal v roce 1924 rodině Otakara Čapka.

V květnu 1928 byla ve starých Košátkách poblíž pamětní lípy ČSR vysázené na paměť vzniku Československé republiky, postavena zděná zvonička a počátkem srpna byl do ní zavěšen zvon, který na památku svého rodu věnovala rodina Vodičkova z č.p. 9. 26. srpna toho roku byla uspořádána slavnost desátého výročí republiky a spojena s odhalením desky se jmény košáteckých občanů padlých v první světové válce v letech 1914 - 1918. Na této desce jsou zvěčněna jména těchto vojáků:

Bartůněk Alois               Lukeš František

Bohuslav František         Novotný Antonín

Cajthaml František        Vodička Karel

V srpnu 1930 se zásluhou obecního zastupitelstva započalo s výstavbou elektrické sítě pro obec Košátky a Kojovice. Stavbu prováděly Družstevní závody Dražice nad Jizerou a domovní krytí ve zdivu firma Zeman z Brandýsa nad Labem. Náklad na hlavní síť činil 180 000 Kč. Touto akcí starosta obce Karel Dovolil a obecní zastupitelstvo zanechalo obci trvalou památku, a tak 12. září 1930 se večer poprvé po obci a obytných domech rozsvítilo světlo elektrických žárovek.

****

Obec Košátky se v současnosti skládá ze tří prostorově oddělených částí. První lokalita "Staré Košátky" je tvořená zástavbou terénního hřbetu orientovaného východ - západ podél silnice z Benátek nad Jizerou do Byšic a z Košátek do Kojovic. Tuto lokalitu ohraničuje železniční trať. Další lokalita "Nové Košátky" má též protáhlý tvar ve směru východ - západ. Hlavní dominantou této zastavěné části je areál zámku (byl zde Domov důchodců), ležícím na její západní hranici. Přibližně ve středu lokality se nachází obytná část s hostincem U Huberta a bývalým mlýnem. Poslední lokalitou je "chatová oblast" vzniklá v 70 a 80 letech souvislým zastavěním strmého jižního svahu zvaného Vinice. Tato zástavba tvoří ucelenou chatovou osadu s přibližně 60 rekreačními objekty a třemi příjezdovými komunikacemi spojujícími lokalitu s Novými Košátkami.

Katastrální území obce Košátky lze rozdělit na dvě části. Jedna část představuje dlouhodobě intenzivně zemědělsky vyžívanou krajinu, tvořenou souvislými ornými půdami. Druhou část území tvoří souvislé lesní plochy, které leží na svahových partiích terénu. Celková rozloha lesní půdy je 258 ha. Na území se nachází několik památných stromů v těchto druzích: lípa malolistá, jasan ztepilý a dub lesní

Vodopisně náleží území k povodí Labe. Nejvýznamnějším tokem v popisovaném území je Košátecký Potok v minulosti též nazývaný Klokoč. Čistota vody v potoce je velmi dobrá a využívá se k rybolovu. V současné době se v Košátkách nevyskytuje žádná vodní plocha, ale jsou zde patrné stopy po soustavě vodních ploch a to od prameniště po Bažantnici (nachází se pod zámkem) a dále ze 2 rybníků se zachovaly pouze pozůstatky hrází se silně zamokřenými pozemky porostlé rákosem.

V roce 1990 prostřednictvím petiční akce se většina košáteckých občanů vyslovila pro obnovení samostatné existence obce, přerušené v 70. letech sloučením s dalšími pěti obcemi z okolí.

V roce 1997 byl otevřen hostinec "U Huberta", kde současně nalezly přístřeší zájmové spolky: Myslivecké sdružení Krpy - Košátky a sbor dobrovolných hasičů Košátky.

V únoru roku 1999 proběhlo slavnostní udělení znaku obce Košátky. Znak tehdy uděloval předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus starostovi obce Emilu Blechovi. Znak byl vybírán podle těchto údajů: Gotický štít a gotické okno symbolizuje ve znaku obce historický počátek Košátek. Červená barva byla barvou Krabiců z Weitmile, ale v pozdější době Kolovratové měli v erbu z poloviny štítu stříbrnou a červenou barvu. Modrá barva, která je v dolní části znaku, představuje vodní tok Košáteckého potoka, který je symbolem zdejšího kraje. Stříbrná kypřice v červeném poli charakterizuje zemědělské povolání zdejších obyvatel.

socha sv. Jana Nepomuckého - Nachází se u zámeckého areálu a byla zhotovena roku 1610.

Kaplička - Kaplička sv. Jana Nepomuckého se nachází v lokalitě Staré Košátky na tzv. Ostrově (osídlená část, která byla vybudována po první pozemkové reformě) a byla postavená v 18. století.

Sousoší p. Marie se sv. Janem Nepomuckým a sv. Václavem - toto sousoší najdete v areálu košáteckého zámku a bylo zhotoveno roku 1609.

Bezedné oko - Státem chráněné prameniště pod Bažantnicí. V minulosti napájelo ohromný vodní systém tvrze, později zámku. K tomuto místu se váže pověst o utonulém rytíři, který si krátil cestu na zámek.